neděle, srpna 28, 2005

Je člověk nakažený malárií lákavý pro nenakažené komáry?


Malárie

Malárii vyvolávají prvoci rodu Plasmodium, kteří jsou přenášeni samicemi komárů rodu Anopheles.Samotný prvok má dost složitý životní cyklus.Odhaduje se, že malárie v Africe způsobuje ztráty hrubého národního produktu ve výši asi 12 miliard dolarů ročně.Ve světě se každým rokem objevuje nejméně 300 miliónů akutních případů malárie a na toto onemocnění ročně umírá více než 1 milión lidí. Asi 90% těchto úmrtí připadá na Afriku, většinou na malé děti. Malárie v Africe představuje 20% všech příčin úmrtí a představuje 10 procent všech onemocnění a boj proti ní spotřebuje až 40% všech finančních nákladů na veřejné zdravotnictví.

Je člověk infikovaný malárií atraktivnější cíl pro komára Anopheles Gambie, nejvýznamnějšího přenašeče malárie v Africe?Kdyby ano, byl by to velmi významný faktor při šíření epidemie.


K prozkoumání tohoto problému bylo využito 12 pokusných skupin po třech západokeňských dětech.V každé skupině bylo vždy jedno dítě neinfikované,jedno infikované (přirozeně,nikoliv záměrně!) nepohlavním (tedy neinfekčním, nepřenosným na komára) stadiem
Plasmodium falciparum a jedno dítě bylo nakaženo gametocytem, stádiem parazita přenosným na komára.Po prozkoumání „atraktivity“ těchto dětí pro komáry vyšlo najevo, že děti nakažené přenosným stádiem Plasmodia přilákaly k sání na sobě zhruba dvakrát více komárů než ostatní dvě ve skupině.Když ovšem byli paraziti u toho samého dítěte odstraněni antimalariky, poklesla jeho zajímavost pro komáry na stejnou úroveň jako u dvou dalších dětí. Z toho nutně vyplynul předpoklad, že komáři jsou vábeni gametocyty ukrývajícími se v oběti.


Malárie stále zůstává jednou z nejčastějších příčin lidského úmrtí.Tento její „úspěch“ při šíření je zdůvodnitelný schopností plasmodie ovlivňovat chování komára:

Paraziti mění chování hostitele

Průvodce malárie skutečně manipuluje například s frekvencí, s jakou komár saje krev: když plasmodie ukončí svůj vývoj uvnitř komára a vytvoří stádium spor(které jsou při sání přenosné na člověka), zvětší se sací frekvence komára. Ale dokonce i naopak: když zrovna parazit uvnitř komára prodělává stadium oocytu,tedy neinfekční vývojové stadium, je sání krve u komára potlačeno (nepřineslo by to Plasmodii žádný užitek a navíc je sání pro komára nebezpečné: mimo zřejmou hrozbu rozplácnutí rukou, pravděpodobně (při „sacím chování“:tedy poletování a hledání oběti) komár spotřebovává energii a může být chycen třeba hmyzožravým ptákem).Takto si parazit zajišťuje že doroste do fáze, kdy se bude schopen šířit.

Paraziti mění i mezihostitele-nás

Takže když si tak promyslíte, co dalšího by parazit mohl udělat, aby si svoje vyhlídky ještě zlepšil: proč nezměnit i vlastnosti samotného hostitele: člověka- aby, obsahuje-li zrovna nákazy schopná stadia, přilákal a nakazil „zdravého“ komára a ten pak dále pokračoval v šíření nákazy na nekažené lidi…pěkně propletené).Některé studie to potvrdily,ovšem jiné neukázaly nijak zvýšenou atraktivitu malárií nakažených lidí.Problém je totiž v tom, že přirozená atraktivita lidí pro komáry silně kolísá: v závislosti na složení a množství potu, tělesné teplotě, nebo dechu. Proto je tedy složité vyloučit, že komár sál kvůli gametocytům ukrývajícím se v oběti a ne extra lákavému potu oběti.

(což ovšem výzkumníci jednoduše vyřešili: nejdříve provedli zjišťování atraktivity nakaženého dítěte, a potom po vyléčení(netrvajícím déle než dva týdny,použit lék Fansidar) provedli další pokus, tak eliminovali vliv již zmíněných (od osoby k osobě se lišících) faktorů. A samotný rozdíl atraktivit dítěte pro komáry před a po vyléčení byl velmi málo zatížen chybou)

Stan úmyslně bez moskytiéry

A takto vypadalo samotné testovací zařízení:komáři byli vypuštěni uprostřed a měli na výběr z třech dětí , přičemž větrák foukal do středové části vzduch ze stanů obývaných dětmi.Atraktivita dětí byla zjištěna podle počtu komárů, kteří zamířili do jendotlivých stanů.

(děti byly ve věku od 3 do 15 let-tato věková skupina je hlavní rezervoár gametocytů v oblasti Keni, kde probíhal průzkum. Každé ráno před pokusem byly 3 děti vyšetřeny a vybrány z místní základní školy, výzkumníci samozřejmě informovali Keňský etický výbor a potřebovali souhlas zákonných zástupců dětí : nešlo o žádné využívání nepotřebných dětí k nebezpečným výzkumům, děti u kterých byly při vyšetření zjištěny symptomy nemoci (např. zvýšená teplota) byly dovedeny do nemocnice k léčení-pokusů se nezúčastnily)

Co na nás tedy plasmodia mění?

Lidé, u kterých se již projeví symptomy můžou nepochybně lákat komáry i jinými mechanismy jako třeba zvýšenou tělesnou teplotou a vyšší produkcí potu. Ovšem této studie se zúčastnily jen asymptomické děti(u kterých se neprojevily žádné zřejmé symptomy). Takže zde byl prokázán další mechanismus, jehož podstata je sice zatím neznámá, ale pravděpodobně půjde o změny vůně(tedy obsahu různých látek) dechu a potu způsobené gametocyty.

Mimochodem motolice Dicrocoelium dendriticum je další příklad až neuvěřitelně komplexního vlivu parazita na chování hostitele-viz například na scienceworldu


[ zdroj: PloSbiology ]


2 Comments:

At 5:12 odp., Anonymous Martin - Techblog said...

Pěkný článek, kterému jsem (po dvou přečteních) i povrchně porozuměl.

K tomu testování na dětech; sice věřím, že je nesebrali jen tak z "ulice", ale i přesto by takový výzkum v Evropě těžko prošel. Rodiče mohli být snadno motivování pro nás směšnou částkou. Přizpůsobování si hostitele parazitem je opravdu běžné, kromě tebou odkazovaného to dělá např. také toxoplazma - parazit myši, který často sídlí v mozku myší a způsobuje, že se chovají hazardněji a mají pomalejší reakce. Dostane se tak snadněji do mozku kočky (která myš tuto myš sežere), kde pak bez následků pro kočku přebývá. Smůla je, že se od koček často nakazí i lidé a chovají se stejně jako nakažená myš, ovšem člověka kočky nežerou, což parazit neví.

 
At 5:38 odp., Blogger al-ash said...

to martin:
Nicméně nepochybuju o tom, že v Evropě taky musí docházet ke klinickým testům na dětech a určiě bude hrát svou úlohu i odměna.I v Evropě je to docela nekuriózní způsob výdělku:nechat si zaplatit za podstoupení nějakých testů (léčiv např.)

ad ovlivnění chování myši: tady by mě zajímalo jak hodně konkrétně dokáží parazité ovlivnit činnost nerové soustavy: věřil bych že rozhodí chemismus mozku a ten funguje špatně a výsledkem je špatná orienatce v prostoru etc což lze považovat za hazardní chování.Ale např u té motolice: silně pochybuju že motolice dokáže na úrovni neuronů a neurotransmiterů ovlivnit chování mravence:říct mu přímo aby vylezl na stéblo...spíš mu taky jennějak poškodí mozkové gagnlium(čistě ilustrační příklad:třeba mu poškodí mimojiné(nějakým masivním neadresovaným zásahem)centrum pro vyhodnocování signálů o gravitaci,takže takový mravenec,zamtený,se snaží ukrýt(pociťuje další problémy,v souvislostis tím masivním zásahem)do podzemní chodbičky...ale naopak vyleze na nejvyšší stéblo...a zakousnutí se do stébla může být normální obranný pud jakým reaguje na pro něho nepochopitelnou situaci,kdy mu mozkové gagnglium vysílá nesmyslné informace)

 

Okomentovat

<< Home